superlegalizace
Superlegalizace je ověření veřejných či již ověřených listin za účelem jejich užití v zahraničí.
Superlegalizaci českých listin pro jejich užití v zahraničí provádí orgán státní správy nadřízený orgánu, který listinu vydal (např. Ministerstvo spravedlnosti ČR). Po něm následuje další ověření podpisu a úředního razítka daného nadřízeného orgánu státní správy Ministerstvem zahraničních věcí ČR a nakonec ještě ověření podpisu a úředního razítka Ministerstva zahraničních věcí ČR diplomatickým nebo konzulárním úřadem státu, na jehož území má být listina použita.
V případě listin vydaných či ověřených soudy, vyhotovených či ověřených notářem nebo exekutorem provádí vyšší ověření Ministerstvo spravedlnosti ČR a poté Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Superlegalizace cizozemské veřejné listiny spočívá v tom, že se ověří pravost podpisů a otisků úředních razítek a pečetí na této veřejné listině. Provádí ji příslušný zastupitelský úřad ČR v zahraničí, popřípadě Ministerstvo zahraničních věcí ČR, odbor konzulárních činností.
Superlegalizace se nevyžaduje v případě, že mezi státy, kde bude listina užita, byla uzavřena mezinárodní smlouva, díky níž byl požadavek superlegalizace nahrazen požadavkem opatřit listinu zvláštní doložkou, tzv. apostilou.
právní prameny:
- § 109 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním;
- Vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích;
- Sdělení Ministerstva zahraničních věcí ČR č. 287/1998 Sb., o sjednání Evropské úmluvy o zrušení ověřování listin;
- Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/1999 Sb., o přístupu ČR k Úmluvě o zrušení ověřování veřejných listin;
- bilaterální smlouvy osvobozující od požadavku ověření
